Jako rodilý Pražan jsem se před 66 lety narodil v “krčské nemocnici” a své dětství a mládí jsem prožil na Vinohradech především sportem. Měl jsem to štěstí, že mým vzorem byl můj táta. Bohužel v mém případě se ale jablko zakutálelo daleko od stromu. Vystudoval jsem průmyslovou školu spojové techniky a pokračoval ve studiích na ČVUT FEL. Následně mě “zocelil” jeden rok na vojně v Jaroměři. Po absolvování základní vojenské služby jsem jako absolvent VŠ nastoupil do výpočetního střediska národního podniku jako operátor centrálního počítače. Propracoval jsem se zde od píky až do jmenování do funkce ředitele státního podniku, a to bez nutnosti vstupu do komunistické strany.

Po revoluci jsem působil celých 16 let jako jednatel IT společnosti. Moje sportovní geny jsem v roce 1996 ještě jednou využil, i když už více pasivně než aktivně, a to při výstavbě prvního squashového centra na zelené louce v ČR, které jsem následně jako manager provozoval 20 let. V letech 2000-2003 jsem zastával funkci předsedy České Ricochetové Asociace a hospodáře ČASQ a následně jsem byl i revizorem svazu. Za takřka tři roky jsem se přesvědčil na vlastní kůži, o čem představitelům svazu především jde a postupně jsem rezignoval na všechny funkce. Už tehdy jsem totiž nepřistoupil na špinavou politiku členů výkonného výboru svazu a nepřistoupím na ni ani dnes.

V Újezdě nad Lesy bydlíme se ženou již od roku 2003 a vychovali jsme dvě děti. Mám k němu proto již vytvořený patriotický vztah. A proto mi také možná více než jiným vadí některé věci. Nebudu je vyjmenovávat, ale zmíním, že za většinou z nich stojí politici, přestože by se do nich vůbec neměli míchat. Osobně se pak považuji za spolehlivého realistu. Snažím se být přesný, důkladný, spravedlivý a k sobě náročný, stejné vlastnosti očekávám ale i od ostatních.

Jsem rodilý Pražan a do Újezda nad Lesy jsem se přistěhoval před 12 lety kvůli životnímu prostředí a skvělé dostupnosti do centra Prahy vlakem. Vystudoval jsem FEL ČVUT. Pracoval jsem v mnoha vedoucích pozicích, jako náměstek a ředitel Bytového podniku, likvidátor apod. Již více jak 20 let podnikám v oblasti realit a správy nemovitostí.

Jsem aktivně činný ve Spolku OKO, který připravuje různé kulturně-společenské akce a vydává svůj vlastní magazín, patřil jsem mezi členy přípravného výboru pro konání referenda za zachování střediska na Rohožníku.

Újezd mám rád a považuji se za újezdského patriota. Proto mi záleží na tom, aby naše obec vzkvétala a bylo to skvělé místo pro život. Trápí mě rozpadající se komunikace, chybějící chodníky, neexistence zázemí pro seniory a dlouhodobé zatížení Újezda kamionovou přepravou. A to dokonce i při rekonstrukci silnice v Běchovicích. Proto jsem se rozhodl kandidovat. Mým cílem je podílet se na vyřešení letitých problémů Újezda a udělat z něho ještě příjemnější místo k bydlení.

V politice i v Újezdě jsem prakticky nováček. Mám tu za sebou odbydlené 4 roky a několik příspěvků v časopise Magazín Oko. Řada z vás mě zná jako cvičitelku aerobiku z Danceportu, nebo mámu od mých pěti dětí, které všechny stále navštěvují zdejší ZŠ. Před 2 roky jsem se přidala ke klukům (ale už se to začíná ženami ředit) z Oka, protože podle mého názoru představují to nejčistší v politice, co tu v Újezdě a v okolí vůbec je.

Pomáhala jsem s referendem za zachování střediska na Rohožníku, byla u 1. veterán párty a samozřejmě se zajímám i o zdejší školství. Při našich debatách a akcích často diskutujeme o újezdské realitě a srovnáváme ji s tím, co znám z Dánska, kde jsem roky žila.

Moje předsevzetí na příští 4 roky je mimo jiné i vyřešení situace obyvatel z maringotky na Blatově, kterých se současné vedení radnice zbavilo, řekla bych, dost nevybíravým způsobem. A tak jim prozatím vozím vodu a jiné potřebné věci.

Možná, že to do politiky nepatří, ale duchovní růst každého z nás je indexem spokojenosti ve společnosti. A jsem ráda, že Patrioti kromě velkých plánů a volebních programů naslouchají a pomáhají i s těmi drobnými věcmi. Je to o schopnosti naslouchat tam, kde jiní neslyší nic.

V Újezdě nad Lesy bydlím na sídlišti Rohožník od roku 1981. Prožil jsem tedy s ostatními úplné začátky sídliště s jeho „dětskými chybami“, ale mohl i sledovat, jak se mění k lepšímu. Až do odchodu do důchodu jsem pracoval u firmy „Telematika ČD“ jako správce počítačové sítě. Zhruba od roku 1991 jsem vedl oddíl “Vlčat” dnešního 23. Skautského střediska „Douglaska“ a prošel s nimi několik míst, kde jsme měli své klubovny, až po dnešní klubovnu na Rohožníku.

S Patrioty a Spolkem OKO jsem se zúčastnil sběru podpisů pro podporu konání referenda za záchranu zdravotního střediska na Rohožníku a společně s “Vlčaty” i pravidelných jarních brigád „Ukliďme si Česko“, čištění a oprav tabulí naučné stezky „Lesní galerie“ a úpravy a péče o studánku „Zelená“ na Blatově. Jsem členem redakční rady Magazínu OKO a jeho občasným přispěvovatelem.

Rád bych se v budoucnu spolu se svými kolegy podílel na řešení situace kolem zdravotního střediska na Rohožníku i řešení zdravotního střediska na Blatově v budově bývalého Ideal LUXU. Protože je jedním z mých koníčků i cyklistika, bude mne zajímat i situace kolem cyklostezek v okolí a řešení momentální průjezdnosti Újezdem – jednosměrky. A je samozřejmé, že jako dlouholetý vedoucí dětí rád pomohu i v řešení volnočasových aktivit dětí (hřiště pro volejbal a fotbal na Rohožníku či v blízkém okolí) a společně s rodiči i ostatními při řešení situace kolem újezdské školy.

Že všechno nejde zpočátku snadno, je jasné, ale nechtěl bych hledat proč, to či ono nejde, nýbrž co udělat pro to, aby to šlo.

Absolvoval jsem VŠCHT v Praze a pracuji jako vědecko-výzkumný pracovník v Centru výzkumu Řež v oblasti jaderně palivového cyklu, zabývající se materiálovým výzkumem. Mám zkušenosti s přípravou a vedením projektů. V tomto směru bych se rád podílel na rozvoji Újezda nad Lesy.

Nejlépe o Františkovi vypovídají jeho obrazy a filmy o něm a s ním. V prvním odkazu najdete video, obrazy i nechtěný spor s radním Jeníčkem. Ve druhém si rozbalte záložku Hvězdy v Újezdě: Film „Legenda, tak žiju já“ – listopad 2017.

Dnes je zasloužilý mistr sportu František Kollman znám i jako odborný instruktor při kurzech sebeobrany újezdských seniorů a malíř při předávání zkušeností na kurzech malování dětí s rodiči.

Perla č. 2 – Zatloukající radní Jeníček

Kultura a osvěta

Jmenuji se Alžběta Slavíčková, je mi 34 let a vystudovala jsem PrF UK. Věnuji se sociálně právní problematice náhradní rodinné péči jako sociální pracovník a jako vystudovaný právník hájím zájmy rodin se zdravotně postiženými dětmi před správními orgány. Podílím se rovněž na procesu zlepšování podmínek osob zdravotně znevýhodněných v NRZP (Národní rada zdravotně postižených). Tím nejkrásnějším posláním je ale býti maminkou mému 4letému synovi, v Újezdě žijeme čtvrtým rokem.

Nejsem spokojena se způsobem a stavem řízení věcí veřejných v Újezdě nad Lesy, a proto jsem se rozhodla aktivně podpořit Patrioty, s kterými se programově shoduji. V případě volebního úspěchu se chci aktivně podílet na politickém životě a zlepšení politické kultury.

Jsem pro otevřenou radnici, veřejné záležitosti by měly být řešeny s lidmi v průběhu celého volebního období, nikoli pouze bezprostředně před volbami. Budu naslouchat vašim potřebám, stížnostem, vašim návrhům a společně s vámi se snažit pozvednout životní úroveň Újezda. Mezi mé priority patří oblast zdravotnictví a školství a velkým tématem je pro mě rovněž uživatelské zpříjemnění a využití Klánovického lesa.

Bydlím v Újezdě nad Lesy 10 let a spousta věcí se mi na něm líbí. Přirostl mi prostě k srdci. Má úžasný a velký les, skvělé vlakové spojení s centrem Prahy a pěkné okolí. Co mi ale nesmírně vadí, to je politická arogance, s jakou vládne újezdská radnice. S něčím takovým jsem se nikde nesetkala.

Mým velkým koníčkem je kynologie a ráda bych, aby i u nás zůstala zachovaná. Věci, které se děly a nyní gradují kolem kynologického cvičiště, jsou mírně řečeno za hranou slušnosti. Dnes je to areál kynologů, zítra to ale může být areál jiný. Ráda bych se proto podílela na tom, aby se takové věci neděly a dokázali jsme spolu normálně jednat a hledat kompromisy.