Už se toho o uzavřené zastávce Rápošovská, chodníku a topolech u školy napsalo hodně. Přesto stále přemýšlím nad osamělostí boje za topoly p. Hartmana. Do jeho (nebo Újezdského STROMu či Otevřeného Újezda) myšlenkového světa se ale nechci nechat zatáhnout, nýbrž spíše pochopit onu osamělost.
Pan Hartman je předsedou Újezdského STROMu (ÚS), volebním lídrem politického uskupení Otevřený Újezd (OÚ) a je některými politiky z uskupení „Piráti a STAN“ považován za moudrého a vzdělaného pána i přítele. Přesto ani jedna osoba z tohoto nemalého množství “spřátelených soukmenovců” nevystupuje veřejně na podporu p. Hartmana po jeho boku. Zejména na Facebooku jej nechávají zcela na holičkách, až to vypadá, že sólový Hartmanův „Můj boj!“ má nějaký důvod.
Topoly se nenacházejí v lese, ale mimo něj jako stromořadí za plotem. Tato pro mnohé nepodstatná věta má možná zásadní vliv na pochopení mazání nesouhlasných názorů s panem Hartmanem na Facebooku, které sám provádí. Stejně jako na odklánění veřejné diskuse k posudku s kulatým razítkem, kterým vehementně válcuje jiné názory. Dost možná je totiž zanedbaná péče o stromořadí ve spojitosti s posudkem a cenzurou ve skutečnosti Achillovou patou p. Hartmana.
Není totiž nikde zveřejněno, jak vůbec probíhala povinná a pravidelná inventarizace dřevin (svěřených do péče) spojená s prohlídkou v minulých téměř 8 letech, kdy byl zástupce OÚ/ÚS p. Roušar ve vedení radnice a pan Hartman jako zastupitel předsedou nebo členem Komise životního prostředí. S ohledem na umístění topolů přitom jejich kontrola měla být i z bezpečnostních důvodů (silnice, chodník, parkoviště, hřiště, děti, zastávka, přechod atd.) velmi častá. Klidně jednou za měsíc. Zatím to ale vypadá, že žádná ani neprobíhala. Pak by ale bylo logickou otázkou, na základě jakých podkladů byl vypracován posudek pro Újezdský STROM a jak se do posudku promítl pohled zadavatele, protože z ojedinělé prohlídky nelze o stromech zjistit vše.
Samotné kulaté razítko ještě neznamená, že by nemohl existovat oponentní posudek s dalším kulatým razítkem, který zhodnotí možná rizika jinak. Subjektivnímu hodnocení se nelze nikdy vyhnout. Nekonečné řetězení posudků by pak ale ukončil až soud. To chceme? Urputnost a upnutí p. Hartmana je bohužel stejně nevyzpytatelné, jako uhlíková stopa Gréty Thunberg a tak je možné vše.
Posudkem pan Hartman ovšem manipulativně vytváří ve veřejném prostoru dojem, že dle znaleckého posudku (až na 3 kusy) topoly nelze kácet. Jenomže rozhodnutí o oprávněnosti kácení je výsledkem uceleného správního řízení, nikoliv názorem znalce. A ten navíc doporučuje kácet 12 ks. Rozdíl můžete chápat jako vypouštění zelené mlhy ekoteroristou.
Rozhodnutí o kácení navíc ovlivňuje mnoho věcí. Nejen stav stromů, ale například jejich umístění. Případný pád větve či dokonce stromu v lese či na louce nezpůsobí téměř nic, v zástavbě ale může způsobit značnou škodu na majetku i ohrožení na životě. Tedy relativně bezpečný strom v lese může být velkým rizikem v zástavbě.
Stále opakuji, že topoly s kořenovým náběhem v těsné blízkosti zídky plotu nemají co dělat. Trpí tím kořenový systém, což může vést i k jeho uhnívání, což nemusí být hned vidět. V kombinaci se spíše mělkým kořenovým systémem topolů pak ale může snáze a neočekávaně dojít k vývratu směrem ke škole. Toto riziko je částečně zvyšováno i novější dostavbou chodníku podél plotu k parkovišti K+R. Provozní bezpečnost topolů zde proto nikdy nebyla a nebude stoprocentní, protože i přes obrovskou adaptabilitu se topoly jen stěží vyrovnají s betonovým prostředím zídky a chodníku, který bude časem nepochybně dodělán podél celého plotu.Jde svým způsobem o daň za komfortní přístup ke škole, proti čemuž nikdo nikdy nic nenamítal. Tedy nejen ÚS/OS, škola, ale i bývalá starostka K. Jakob Čechová, která se údajně před vstupem do politiky živila poskytováním zahradnických služeb a děláním zahrad.
Krátké video vytvořené spontánně z fotografií topolů, chodníku a spadaných větví u zastávky Rápošovská, které vyvolalo nelibost u p. Hartmana:
V této souvislosti je dobré uvést, že znalecké označení provozní stability stromů je sice odborným stanoviskem, přesto ale jen odhadem pravděpodobnosti vývratu či zlomu. Vyjádřené navíc číslem, což připomíná spíše oznámkování ve škole bez podrobněji vysvětlujícího popisu.
Naše topoly jsou krátkověké s lámavým dřevem. Jejich funkční význam popsaný v původním projektu proto zcela logicky skončil před 10 roky. Estetický význam je po neprováděné péči v minulosti, v jejímž důsledku dochází k postupnému usychání topolů, značně klesající. Společenské požadavky na stromy jsou však ale opačné. Zanedbání topolů spolkem, který se honosí v názvu slovem strom a získal v roce 2010 starostu (kliknutím na foto jej zvětšíte), je překvapující.
Jelikož tedy péče o topoly ani pomocí prořezů nebyla v minulosti prováděna, bylo by nutné po nejspíše radikálnějším prořezu dnes v budoucnu prořezy stále opakovat. Tedy úspora za zanedbání péče o topoly či nic nedělání politickými zástupci ÚS/OÚ v minulosti se městské části v budoucnu pěkně prodraží. Je to dáno i tím, že pan Roušar s panem Hartmanem v souladu s volebním programem z roku 2010 odmítali finanční závislost na magistrátu, ovšem peníze z jiných zdrojů pro MČ získat neuměli. A tak drobné za povinnou inventarizaci šetřili, aby nákladnější pravidelnou péči o topoly vědomě zanedbali. Současný „Hartmanův boj“ je proto čím dál pochopitelnější. Nejde o topoly, ale o vlastní obhajobu selhání a zanedbání péče o ně v dlouhé minulosti. Proto mi na Facebooku smazal komentáře a příspěvky. Jako například ten, který odkazoval na jeho znalecký posudek s kulatým razítkem a 4 topoly u přístupu k zastávce, které prosychají, jsou odumřelé či mají suchý vrchol…
Tento zápis v bodě č. 4 dokládá, že pan Hartman o nepečování o zeleň na školním pozemku a nutnosti ji prokácet dávno věděl…
